Jeskyně v údolí Říčky a další
Přes snahy zastavit šíření nového typu koronaviru se onemocnění COVID-19 nedaří zastavit. Vzhledem k této situaci a opatřením, které panují, se mimořádné dny otevřených dveří na Ochozské jeskyni do odvolání ruší. Nezbývá než doufat ve zlepšení v následujících letech a někdy v budoucnu se snad dočkáme obnovení této akce.
Veškeré informace o znovuobnovení akce budou uveřejněny na webu a Facebooku
Letošní (zatím jarní) otevření jeskyně se pro situaci ohledně šíření viru Covid-19 v ČR a světě ruší! Doufejme v zlepšení v následujících měsících či letech a znovuzavedení výjimečných prohlídek na Ochozské jeskyni. Až situace dovolí, veškeré informace o plánovaných dnech otevřených dveří naleznete zde na webu a letácích v údolí Říčky.
Po článku Jak vybrat zebru se občas ptáte čím zebru napájet a jak správně zvolit akumulátor. Bavme se jen o čtverkové řadě, neboť právě tato řada je na volbu akumulátoru velmi náchylná lépe řečeno náročná. Shrňme si tedy pár pravidel, jak správně akumulátor vybrat a zhodnoťme čtyři vybrané články a jejich funkčnost.
Samozřejmě nejlepší by bylo pořídit článek 18650 přímo vyrobený pro ZebraLight, bohužel výrobce do ČR toto zboží neposílá. Samozřejmě dá se u nás sehnat však za nemalé peníze, tedy pokud alespoň trochu ovládáte jazyk Shakespeara nebo věříte Googlu směle na web a čelovku i baterie tam najdete a koupíte velmi pohodlně.
První rozhodujícím faktorem kvalitního akumulátoru je jeho hmotnost. Baterie pod 20 g odevzdejte k recyklaci rovnou i když silně pochybuji, že uvnitř k recyklaci něco bude. Fungující baterie by měla mít něco okolo 47–49 g. Čínský zázrak vážící 12 g s 15 000 mAh se tváří jako perpetuum mobile, ale jde spíš jen o překlep v desetinné čárce minimálně o tři řády. Zebru bohužel nerozsvítil :-(, jen lehce blikne 🙂 a to je málo.
Druhým velice důležitým faktorem je volit akumulátor bez ochranné elektroniky. Tato elektronika hlídá článek před jeho totálním vybitím. Zebra má tuto technologii přímo vestavěnou v sobě a odpor, který vzniká v tomto ochranném prvku, čelovka považuje za kritický pokles napětí a svítilna se uvede do úsporného režimu nebo přímo zhasne.
V tuzemských obchodech tedy vybírejte nejprve podle hmotnosti a zda baterie obsahuje či ne ochrannou elektroniku. Ochrannou elektroniku poznáte lehce, článek je o pár milimetrů delší. Samozřejmě záleží i na výrobci. Proto jsem sestavil srovnání čtyř výrobců a jejich článků. Všechny baterie prošly 10 nabíjecími a vybíjejícími cykly a následně byly otestovány v reálném prostředí. Bylo s nimi svíceno podle potřeby jeskyňáře na různé režimy a různými intenzitami. Pro objektivnější data byly baterie vždy po čtyřech a hodnoty v tabulce níže jsou průměry získané z 10 nabíjecích cyklů. Žádná baterie nevykazovala extrémní odchylky od získaných průměrných hodnot.
| Výrobce + specifikace | Kapacita dosažena nabíjecím proudem 0.5 A (mAh) | Vnitřní odpor baterie (Ω) |
| Sanyo (3500 mAh) | 3350 | 26 |
| Panasonic (3400 mAh) | 3280 | 39 |
| Samsung (3000 mAh) | 3010 | 33 |
| Sony (3000 mAh) | 2650 | 28 |
Nejlépe z testu vyšly baterie Sanyo následované Panasonicem, který dodává baterie přímo pro ZebraLight. Tímto testem nechci žádnou ze zmíněných značek shazovat, záleží na výrobní sérii a třeba mnou koupená série zrovna vykazovala horší vlastnosti. Jde přeci jen o malý vzorek, který byl testován v domácích podmínkách. Baterie jiných výrobců nebyly testovány, neboť i tato čtveřice favoritů zabrala hodně času, holt konkurenti neprošli hmotnostním testem a byli vyřazeni hned na začátku. Samozřejmě mezi nimi mohly být i slušné kousky. Na jeskyňářské vybavení se musíme spolehnout na 100 % a kompromisům se musíme vyhýbat zvlášť, když jde o světlo a lano!
Dne 16. 11. 2019 členové ČSS měli možnost se zúčastnit ukázkového cvičení Speleologické záchranné služby v jeskyním systému Rudického propadání. Ačkoli jsem očekávala velkou účast, byla jsem překvapena, že nebyl velký zájem o získání informací při záchraně lidského života v jeskyni, o chování jeskyňářů i záchranářů a konečně i o samotném postupu při záchraně lidského života.
Akce začíná v sobotu v 9:00 v Rudicích, kde proběhlo krátké nastínění organizace ukázkového cvičení. Poté se přesouváme do Rudického propadání a postupně vstupujeme do jeskyně. Po zdolání několika žebříků se dostáváme do Hugonova dómu, kde je nalezen „zraněný jeskyňář“ a začíná plynulá organizovaná spolupráce záchranářského týmu, kde každý má svůj úkol. Sledujeme lékaře, který zjišťuje vážnost zranění jeskyňáře a případně dalších jeskyňářů, kteří mohou být v jeskyni. Ostatní z týmu například pracují na spojení s povrchem, na postavení tepelného stanu a v neposlední řadě na připravovaní cesty, jak nejlépe dostat zraněného na povrch. Všichni jsme seznámeni s tím, jak se v danou chvíli zachovat, co nepodcenit, co se snažit udělat nejdříve a jak si poradit s omezeným vybavením, které má jeskyňář ve většině případů v jeskyni k dispozici. Poté jsme zapojeni do spolupráce na záchraně. Máme přidělena jednotlivá stanoviště a pomáháme pod vedením zkušených záchranářů dostat zraněného na povrch. Je přibližně 14:30 a zraněného se podařilo dostat z jeskyně.
Praktická ukázka záchrany nám trvala necelých šest hodin. Někteří jsme si řekli, že je to dlouhá doba, ale pak jsme si uvědomili, že v případě skutečného zásahu může záchrana trvat mnohem déle i při dokonale sehraném týmu.
Každý z nás by neměl podcenit myšlenku, že se může kdykoli dostat jak na stranu zachraňovaného, tak i na stranu záchranáře. Čím více získáme vědomostí, co dělat a jak se zachovat, tím větší máme šanci správně reagovat při úrazu, když bádáme v jeskyních.
V sobotu 28. září bude v době od 9:00 do 16:00 pro zájemce o kras výjimečně otevřená Ochozská jeskyně.
Vše co vás zajímá a obecně o dnech otevřených dveří naleznete na Dny otevřených dveří v Ochozské jeskyni.
