For 16th International Congress of Speleology – Brno 2013

Some published articles of the research of drip waters in Ochozská cave in the Moravian Karst

2013 Mimořádné hydrologické extrémy v jižní části Moravského krasu v letech 2010–2012. Speleofórum 32/2013:20–21

Summary: Exceptional hydrological extremes in the southern part of the Moravian Karst in years 2010–21012.  Principal phenomena of water saturation of karst structures in the Moravian Karst are described including the values of base runoff. These values have been measured for 25 years as waters infiltrating from the vadose zone to the Ochozská Cave in the year of extreme maximum discharge (2010) and in year  of extreme minimum discharge (2012). A question of possible connection with global changes is put forvard.

Celý článek For 16th International Congress of Speleology – Brno 2013

V Ochozské jeskyni z krápníků teď voda nekape

Nejenom v současných podzimních dnech roku 2012, ale již od července roku 2011 trvale slábne skapová aktivita vod, které se v důsledku atmosférických srážek na povrchu vsakují do podzemí, cestou rozpouštějí vápenec a po puklinách míří do hlubin. Cestou na některých místech narazí na krasové dutiny, které překonávají skapem ze stropu, při čemž dochází k chemickým změnám v roztoku vcezené vody a sráží se rekrystalisovaná hornina ve formě krápníkových útvarů.

Voda pak pokračuje směrem do hloubky tak dlouho, až narazí na hladinu spodní vody vyplňující pukliny a jeskyně a odtéká nyní již ve směru více horizontálním ke krasovým vyvěračkám a opět na povrch. Tato zóna ukončená prameny je významnou zásobárnou pro koloběh vody v přírodě, pro potřebu člověka i jeho zemědělské produkce.

V Hlavních dómech Ochozské jeskyně měří již 25 let naše organizace právě skapovou aktivitu krasem infiltrovaných srážek, které označujeme jako spodní odtok. V posledních třech letech byly však zaznamenány mimořádné poměry.

Celý článek V Ochozské jeskyni z krápníků teď voda nekape

Ozvěny klimatických změn i v Moravském krasu?

V Ochozské jeskyni v jižní části Moravského krasu je od roku 1987 sledováno a počítačem zaznamenáváno množství a pohyb podzemních vod spolu se srážkami spadlými na povrch terénu. Hydrologický rok 2010 byl za celé období sledování na srážky nejbohatší. Spadlo v něm o 53 % více srážek než je průměr na jeden rok od začátku sledování. Nejvíce srážek spadlo v měsíci květnu, kdy pršelo mimo dva dny denně a suma srážek za tento měsíc byla 267 % z dlouholetého průměru.

Celý článek Ozvěny klimatických změn i v Moravském krasu?

Biospeleologický revizní výzkum chvostoskoků (Collembola) po 50 letech v Ochozské jeskyni

Úvod

Když jsme jako mladí vysokoškoláci začínali bádat v Moravském krasu a zejména v Ochozské jeskyni, zúčastňoval se našich akcí též kolega Josef Rusek. Jeho specialitou byla nepatrná, většinou jen 1 mm veliká zvířátka řadící se k primitivnímu bezkřídlému hmyzu (Apterygota). Svůj pohyb vykonávají chvostoskoci pomocí zvláštní vymršťovaní vidličky na konci těla sklopené pod tělo, pomocí níž se pohybují drobnými skoky. Odtud jejich název.

Je to původně fauna půdního ekosystému, která se ve dvou vlnách uchýlila do podzemí před měnícími se podmínkami žití na povrchu.

První únik do jeskyní se uskutečnil koncem třetihor v době nastupujících dob ledových, když země na povrchu začala častěji a dlouhodoběji promrzat, takže aktivní život v ní se stával nemožným. Těchto tak zvaných třetihorních reliktů však v Moravském krasu mnoho není.

Celý článek Biospeleologický revizní výzkum chvostoskoků (Collembola) po 50 letech v Ochozské jeskyni

Příčiny povodňových zátop Ochozské jeskyně

Nepříjemnou skutečností hydrologického režimu Ochozské jeskyně jsou povodňové zátopy, jejichž důsledkem je obtížnost přístupu do jeskyně hned několik metrů za vchodem, kde voda vystupuje 140 cm nad dno chodby a vytváří asi 25 m dlouhé jezero. Tehdy je možné do jeskyně vstoupit pouze v rybářských kalhotobotách vytažených po bradu nebo v neoprenovém obleku.

img00004

Celý článek Příčiny povodňových zátop Ochozské jeskyně