Česká speleologická společnost ZO 6-11 Královopolská
Jeskyně v údolí Říčky a další
Přes snahy zastavit šíření nového typu koronaviru se onemocnění COVID-19 nedaří zastavit. Vzhledem k této situaci a opatřením, které panují, se mimořádné dny otevřených dveří na Ochozské jeskyni do odvolání ruší. Nezbývá než doufat ve zlepšení v následujících letech a někdy v budoucnu se snad dočkáme obnovení této akce.
Veškeré informace o znovuobnovení akce budou uveřejněny na webu a Facebooku
Letošní (zatím jarní) otevření jeskyně se pro situaci ohledně šíření viru Covid-19 v ČR a světě ruší! Doufejme v zlepšení v následujících měsících či letech a znovuzavedení výjimečných prohlídek na Ochozské jeskyni. Až situace dovolí, veškeré informace o plánovaných dnech otevřených dveří naleznete zde na webu a letácích v údolí Říčky.
Po článku Jak vybrat zebru se občas ptáte čím zebru napájet a jak správně zvolit akumulátor. Bavme se jen o čtverkové řadě, neboť právě tato řada je na volbu akumulátoru velmi náchylná lépe řečeno náročná. Shrňme si tedy pár pravidel, jak správně akumulátor vybrat a zhodnoťme čtyři vybrané články a jejich funkčnost.
Samozřejmě nejlepší by bylo pořídit článek 18650 přímo vyrobený pro ZebraLight, bohužel výrobce do ČR toto zboží neposílá. Samozřejmě dá se u nás sehnat však za nemalé peníze, tedy pokud alespoň trochu ovládáte jazyk Shakespeara nebo věříte Googlu směle na web a čelovku i baterie tam najdete a koupíte velmi pohodlně.
První rozhodujícím faktorem kvalitního akumulátoru je jeho hmotnost. Baterie pod 20 g odevzdejte k recyklaci rovnou i když silně pochybuji, že uvnitř k recyklaci něco bude. Fungující baterie by měla mít něco okolo 47–49 g. Čínský zázrak vážící 12 g s 15 000 mAh se tváří jako perpetuum mobile, ale jde spíš jen o překlep v desetinné čárce minimálně o tři řády. Zebru bohužel nerozsvítil :-(, jen lehce blikne 🙂 a to je málo.
Druhým velice důležitým faktorem je volit akumulátor bez ochranné elektroniky. Tato elektronika hlídá článek před jeho totálním vybitím. Zebra má tuto technologii přímo vestavěnou v sobě a odpor, který vzniká v tomto ochranném prvku, čelovka považuje za kritický pokles napětí a svítilna se uvede do úsporného režimu nebo přímo zhasne.
V tuzemských obchodech tedy vybírejte nejprve podle hmotnosti a zda baterie obsahuje či ne ochrannou elektroniku. Ochrannou elektroniku poznáte lehce, článek je o pár milimetrů delší. Samozřejmě záleží i na výrobci. Proto jsem sestavil srovnání čtyř výrobců a jejich článků. Všechny baterie prošly 10 nabíjecími a vybíjejícími cykly a následně byly otestovány v reálném prostředí. Bylo s nimi svíceno podle potřeby jeskyňáře na různé režimy a různými intenzitami. Pro objektivnější data byly baterie vždy po čtyřech a hodnoty v tabulce níže jsou průměry získané z 10 nabíjecích cyklů. Žádná baterie nevykazovala extrémní odchylky od získaných průměrných hodnot.
| Výrobce + specifikace | Kapacita dosažena nabíjecím proudem 0.5 A (mAh) | Vnitřní odpor baterie (Ω) |
| Sanyo (3500 mAh) | 3350 | 26 |
| Panasonic (3400 mAh) | 3280 | 39 |
| Samsung (3000 mAh) | 3010 | 33 |
| Sony (3000 mAh) | 2650 | 28 |
Nejlépe z testu vyšly baterie Sanyo následované Panasonicem, který dodává baterie přímo pro ZebraLight. Tímto testem nechci žádnou ze zmíněných značek shazovat, záleží na výrobní sérii a třeba mnou koupená série zrovna vykazovala horší vlastnosti. Jde přeci jen o malý vzorek, který byl testován v domácích podmínkách. Baterie jiných výrobců nebyly testovány, neboť i tato čtveřice favoritů zabrala hodně času, holt konkurenti neprošli hmotnostním testem a byli vyřazeni hned na začátku. Samozřejmě mezi nimi mohly být i slušné kousky. Na jeskyňářské vybavení se musíme spolehnout na 100 % a kompromisům se musíme vyhýbat zvlášť, když jde o světlo a lano!
V sobotu 28. září bude v době od 9:00 do 16:00 pro zájemce o kras výjimečně otevřená Ochozská jeskyně.
Vše co vás zajímá a obecně o dnech otevřených dveří naleznete na Dny otevřených dveří v Ochozské jeskyni.
Jeskyně Ř-6 (1419) se po letech stala opět archeologickým pracovištěm. Archeologický průzkum zde provádí skupina archeologů z Austrálie ruku v ruce se specialisty z republiky.
Nad rozkopanou deponií, z dřívějších průzkumů, se dozvídáme o probíhajícím výzkumu. Veškerý zde vykopaný materiál za poslední týden prošel přes řadu sít a posléze byl plaven pro získání co největšího množství nálezů.Odběr vzorků z deponií se nesoustředí jen na fosilní nálezy, ale i na odpad z 20. století. Právě „odpad“ z 20. století by mohl ukázat z jakého období je momentálně odebíraná vrstva a kým mohla být v minulosti kopána.
Po nastínění probíhajících výzkumných prací, probíráme historii archeologie na Švédově stole a vše kolem neandrtálské čelisti nalezené Kubáskem 1905.
Švédův stůl opouštíme v plném pracovním nasazení, neboť čas je pro Australské archeology neúprosný a pobyt v republice se jim krátí a s tím i možnost nalézt dalšího neandrtálského člověka.
Po terénní exkurzi míříme přímo do Muzea Blanenska, ve kterém je momentálně stálá expozice CESTA DO PRAVĚKU BLANENSKA, kde jsou vystaveny originály nálezů z Moravského krasu zapůjčené přímo z Vídně.
