Příhoda v „Pětadvacítce“ po zemětřesení 1964

Příhoda se udála v neděli 1. 11. 1964. Tehdy inženýři Rosicko – Oslavanských dolů Ing. Rada a Ing. Příhoda vypracovávali investiční studii a investiční úkol na zpřístupnění Ochozské jeskyně a potřebovali v rámci této práce sestoupit na dno propasti Pětadvacítky v Labyrintu Ochozské jeskyně.

Jícen Pětadvacítky v Balvanitém domu v roce 2000
Jícen Pětadvacítky v Balvanitém domu v roce 2000

Proto jsme šli v počtu 5 osob (Luděk Dráb, Jiří Haman, Hugo Havel, Petr Himmel a Zdeněk Jesenský) do uvedené propasti instalovat několikadílný železný žebřík. To jsme však ještě nevěděli, že krátce předtím proběhlo slabé a většinou nepozorovatelné zemětřesení, které se však m. j. projevilo zřícením mohutného skalního bloku do šachty za hřebenáči Evropa a Indie u Sloupu v Moravském krasu.

Horním vchodem jsme odtransportovali jednotlivé díly a spojky žebříku do Balvanitého dómu, v jehož dolní části je při levé stěně jícen propasti. Jednotlivé díly jsem spojovali a žebřík na lanech postupně spouštěli dolů do propasti až dosedl na dno. Nahoře chyběly asi 3 m, kam se dalo sestoupit po šikmém svahu tvořeném sintrem stmelenými balvany a sutí.

Abychom zjistili situaci na dně propasti včetně usazení žebříku rozhodli jsme se, že sestoupíme dolů. Dolů sestupovala skupinka 4 jeskyňářů, kterou vedl. L. Dráb, obeznámený s propastí. Autor zajišťoval sestupující jeskyňáře shora u jícnu této podzemní propasti.

Po zkontrolování pevnosti žebříku a jeho usazení na dně a zjištění stavu přilehlého pokračování jeskyně ze dna propasti, zahájila skupinka výstup nahoru. První vystupoval opět zkušený člen. V tom okamžiku se stalo něco nečekaného. Ozval se velký rachot, bylo shora vidět zmítající se žebřík a několik zajiskření. Pak vše ztichlo. Na můj dotaz co se stalo jsem dostal po chvíli odpověď. Prvolezec byl smeten se žebříku balvanem velkým jako stůl. Naštěstí balvan byl rychlejší a tak dolů dopadl napřed balvan a pak lezec. Po chvíli ticha hlásil, že je vcelku v pořádku, že má asi jen nějaké pohmožděniny. Ostatní se stačili při pádu schovat v přilehlé chodbičce.

Sestoupil jsem níže, abych zjistil co se stalo a viděl jsem, že se uvolnil sintrem stmelený balvan ze šikmé stěny nad koncem žebříku. Po chvíli se začaly v nepravidelných intervalech uvolňovat další balvany a suť, která byl předtím stmelena sintrem. Horní balvany a suť tlačily na dolní, ty ze skály vystřelovaly, narážely na žebřík i protější stěnu a za rachotu s jiskřením při nárazech o železný žebřík se řítily dolů. Bylo nutno, aby jištěný lezec napřed shodil uvolněnou suť a balvany a pak teprve budou moci vystoupit členové skupiny nahoru.

To však nemohl autor sám zvládnout a tak oznámil skupině na dně, že jde pro pomoc.

Protože v té době ještě nebyly mobilní telefony, musel jít k nejbližšímu telefonu až do vesnice. Předsedovi, který byl na pracovní cestě se nedovolal. Speleozáchranná služba ještě nebyla a tak oznámil událost brněnskému hasičskému sboru, na který pak počkal na dohodnutém místě a zavedl do jeskyně na místo události. Zde je seznámil se situací a pomáhal s odstraňováním volné sutě. Téměř 6 hodin strávili naši 4 jeskyňáři na dně propasti, než se podařilo 8 členům hasičského sboru uvolnit balvany a suť hrozící zřícením. Teprve pak mohli z podzemní propasti vystoupit do Balvanitého dómu a ven z jeskyně.

Jak se ukázalo, nebezpečnou příhodu způsobilo nedávné zemětřesení, které porušilo pevnost stmelení sutě a balvanů sintrem a které se projevilo i v jiných jeskyních Moravského krasu. Naštěstí se vše obešlo bez vážnějších zranění a všichni jeskyňáři mohli sami vystoupit na povrch.

PH

PS. Děkuji kolegovi Hugo Havlovi za upřesnění jmen účastníků. (P. H.)

Hugo Havel a Jan Himmel u jícnu Pětadvacítky v roce 1963 - ilustrační foto
Hugo Havel a Jan Himmel u jícnu Pětadvacítky v roce 1963 – ilustrační foto

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*