V Ochozské jeskyni v jižní části Moravského krasu je od roku 1987 sledováno a počítačem zaznamenáváno množství a pohyb podzemních vod spolu se srážkami spadlými na povrch terénu. Hydrologický rok 2010 byl za celé období sledování na srážky nejbohatší. Spadlo v něm o 53 % více srážek než je průměr na jeden rok od začátku sledování. Nejvíce srážek spadlo v měsíci květnu, kdy pršelo mimo dva dny denně a suma srážek za tento měsíc byla 267 % z dlouholetého průměru.
Mimořádně deštivý rok přinesl do jeskyně mimořádné jevy. Podzemním povodňovým řečištěm ponorného Hostěnického potoka protékajícího Ochozskou jeskyní prošlo v květnu až červenci několik povodňových vln, z nichž jedna nebývale velká s průtokem více jak 1000 l/sec přinesla zátopu nezvykle vysoko a vnikla do o něco výše ležících ale až dosud vždy suchých částí, kde po ústupu zanechala v kalužinách vodní živočichy.
Také intenzita skapu vod ze srážek vsáklých do horniny na povrchu terénu se mnohonásobně zvýšila. Tam, kde normálně odkapává z krápníkové výzdoby nejvýše 1 l/hod, teklo v reakci na velké srážky přes 35 l/hod. V důsledku tak vysokého stoku skapových vod začal jejich odtok v chodbách ležících nad chodbou s povodňovým řečištěm v nichž nikdy nebyl dříve žádný průtok vody pozorován.
Jednou z těchto chodeb s mimořádným průtokem skapové vody o nezvykle velké intenzitě je chodba Zkamenělé řeky, nazvaná podle 28 m dlouhé kaskády bělostných sintrových hrázek s řadou malých i větších jezírek. Tento krápníkový útvar vznikal po tisíciletí ze skapové vody velice pozvolna stékající po svážném dnu chodby. Ještě nikdy v celé geologické minulosti tisíce let, co tento krápníkový útvar Zkamenělé řeky vznikal, nedošlo k tomu, aby na tuto bělostnou sintrovou kaskádu vtrhl z neznámého pokračování chodby silný kalný proud vody a zanesl čistá jezírka silnou vrstvou kalu, jak se stalo v uplynulém roce.
Uvedené mimořádné hydrologické jevy pozorované v roce 2010 v Ochozské jeskyni mohou dokládat nástup klimatických změn, při nichž se v našich podmínkách zvyšuje celková roční suma srážek s výraznými jednorázovými srážkovými extrémy a tomu odpovídající povrchové i spodní odtoky.
Speleohydrologickou stanici v Ochozské jeskyni zřídil autor před mnoha lety a je nyní obsluhována členy České speleologické společnosti za podpory poskytované Českomoravským cementem a.s.
RNDr.Jan Himmel