Výzkumnou expediční činnost prováděnou již několik let v krasovém území chorvatského ostrova Rabu jsme letos vynechali a uskutečnili v rámci soukromé rekreace pouze jedním účastníkem (Ing. Libuše Borovičková CSc.) orientační prohlídku krasu na Krétě. Byl navštíven nejdelší krasový kaňon v Evropě Samaria a jedna zpřístupněná jeskyně u Meladoni při severním pobřeží ostrova.
Krasový kaňon Samaria se nachází v západní části ostrova a míří z pohoří Bílé hory (okolo 2000 m n. m.) přímo k jižnímu pobřeží k městečku Agia Roumeli. Prohlídka se provádí ve směru spádu z hor k moři. Délka kaňonu je téměř 18 km a průstup trvá 6-7 hod. Protože neupravená cesta vede řečištěm či kolem něj po písečných a štěrkových nánosech je kaňon přístupný pouze v době pokleslého vodního stavu t. j. od května do října, po zbývající část roku je pro vysoký vodní stav neprůchodný.
Do kaňonu se vstupuje od parkoviště z planiny Omalos v centru pohoří Lefka Ori po prudce klesajícím schodišti opatřeném oboustranným zábradlím, které pokračuje po klikaté cestě vytesané do skály. Během prvních dvou kilometrů trasa klesá přibližně o 800 m. Návštěvník se dostane k uzávěru kaňonu, kde stojí malé kaplička Ag Nikólaos. Zde je první odpočívadlo. O 7 km od začátku soutěsky se nachází několik opuštěných domků Samaria, podle nichž byl kaňon či soutěska nazvána.
Asi uprostřed mezi domky Samaria a městečkem Agia Roumeli je kaňon nejužší, jen 3-4 m široký. Tato místa jsou nazvána „Portes“ (brány). Stěny kaňonu sahají strmě vzhůru do výše 300-400 m, nejvyšší vrcholky kaňonu Samaria sahají až do výše 600 m. V rozšířených místech je kaňon asi 40 m široký. Pro technickou závadu na fotoaparátu nemám k dispozici žádné vlastní snímky, jedině méně kvalitní snímek z prospektu.
V otevřenějších partiích kaňonu jsou vidět kozy bezoárové, jako poslední divoké kozy na Krétě. Soutěska Samaria je chráněnou přírodní rezervací. Rostou zde ještě původní cypřišové háje, vzácné orchideje a uvádí se asi sedmdesát druhů chráněných rostlin.
V kaňonu jsou pro návštěvníky připravena dvě odpočivadla s malými kapličkami s vývěrem pitné vody a WC. Čistota je v kaňonu přísně hlídána. Při opouštění kaňonu na spodním konci návštěvník svoje vstupenky odevzdává. Tím správa přírodní památky Samaria dbá i na bezpečnost návštěvníků, Vstupné do kaňonu činilo 5 Eur.
Jeskyně u Melidoni. Jeskyně leží asi 45 km západně od Heraklionu, asi 6km SSZ od rekreační oblasti Bali v nadmořské výšce 229 m. Po uplatnění prospektů z Moravského krasu a materiálů ČSS jsem měla možnost navštívit jeskyni zdarma. Jeskyně není veliká, prohlídka trvala asi 40 minut. Tvoří ji tři větší dómy a několik menších prostor. Z krápníkové výzdoby vynikají zejména ve druhém dómu velké stalagnátové sloupy, stalaktity a velké podlahové sintrové kůry se stalagmity. V bočním dómku ke konci prohlídky bohatě zdobeném krápníkovou výzdobou byla dříve objevena biospeleologem I. Petrocheilosem 23 m hluboká propast plná krásné krápníkové výzdoby.
Jeskyně nedaleko obce Melidoni byla ve starověku jeskyní kultovní s doloženým využitím v mínojské epoše, což dosvědčuje nápis vyrytý na skále vpravo od vchodu. Pohnutá je však novější historie, kdy v roce 1823 se v jeskyni udusilo 370 vesničanů schovaných zde před tureckými hordami polního velitele Hassana, když Turci v okolí vchodu ve snaze vypudit schované vesničany z jeskyně zapálily velké ohně. V tu dobu Turci drancovali Krétu i jinde. V jeskyni Milatos 49 km vzdálené od Heraklionu uhořelo 3600 mužů, žen a dětí a chycené mladé lidi prodali podle A. Petrocheilon (Die Höhlen Griechenlans) Turci do Egypta do otroctví. To se dělo ještě v 19. století!